RoboCop: Rogue City-Alex vrací úder

V osmdesátých letech stál na stráži pořádku v Detroitu RoboCop – ikona spravedlnosti zabalená do ocelového kabátu, který se vryl do srdcích nás všech. Stejně jak Batman byl pro mne Alex Murphy hrdinou a vlastně si ani nepamatuji, kolikrát jsem rozbalil vánoční dárek bez postavičky RoboCopa nebo Batmana. Dnes se tento kovový strážce vrací v „RoboCop: Rogue City„, což je videoherní pocta, která směle kráčí v novém Unreal Engine 5 budoucností, ale s nostalgickým pohledem zpět přes svou plátovanou ramenní výztuhu.

Nostalgie splňuje fetch quest (recenze)

UŽÍVEJ ROBOCOPA V ČEŠTINĚ!

RoboCop: Rogue City-Čeština od Komunity-Překladů

Herní svět Rogue City není jen o tom, že se poflakuje z bodu A do bodu B. Je to o vztazích, minulosti, historie téhle kovové ikony, a právě v tomto směru nový RoboCop překvapil na plné čáře a to takovým způsobem, že by se nezdráhal ani kultovnímu Deus Ex. Ač je akce Murphyho jednosměrná a spíše se ocitnete v 80. béčkových letech, tyto chvíle plné přestřelek, kovových patron létajících všude kolem Vás, zpomaleného času a pomalejší chůze Alexe jsou jako přestávka na kafé, kde místo cukru přidáváte patrony. Vůbec přitom nevadí, že hrajete občas podobným stylem jako například ve hře RAMBO: THE VIDEO GAME, která snad neměla raději ani vycházet. Ba naopak přetransformovat rok 2023 do minulosti byl prostě skvělý nápad, a i přes menší rozpočet se hra povedla nad veškeré mé očekávání.

Někdo by mohl namítat skrze krvavá jatka. Tu a tam letí kolem vás noha, ruka, hlava. Krvavé žně jsou kolem nás pár vteřin od začínající akce připomínající začátky Soldier of Fortune. Jenže tento styl hraní patří k dané době 80. let a hlavně by to nebyl RoboCop. Celé to vše kolem zapadá do celé filmové série. Občas mi dokonce Alex připomínal Dooma jen trochu pomalejšího.

Zatímco v Doomovi tančíte balet smrti, RoboCop představuje opačný pól – je to jako hrát šachy s kulometem. Murphy je sice pomalý, ale jeho metoda je jasná: „Zaměř a zlikviduj“ – a to se většinou rovná headshotu s jeho ikonickou pistolí Auto-9 pod kapotou Unreal Engine 5, který občas zavzpomíná na své předchůdce a animace mohou vypadat, jako by byly z období minulého století. Nicméně, když se hra rozjede, je to jako sledovat ocelového baletního tanečníka s grácií.

V RoboCop: Rogue City příběh nekončí!

Již na začátku jsem Vám představil mou lásku k Batmanovi a Alexovi a přiznám se, že jsem se opět stal opravdovým RoboCopem natolik, že Vám ten příběh musím napsat jako opravdový Alex!

Stojím uprostřed nehostinných ulic starého Detroitu, kde každý kout může skrývat nebezpečí. V kůži RoboCopa, cyborga policisty Alexe Murphyho, se ocitám v zaprášeném světě plného zločinu.  Spravedlnost v Detroitu je jen slovo ve slovníku, který už dlouho nikdo neotevřel. Příběh se odehrává mezi událostmi druhého a třetího dílu kultovní filmové trilogie, a já Alex Murphy jsem zde, abych uzavřel staré případy a otevřel nové rány a zároveň si připomněl kdo vlastně sem!

Každý krok vpřed je bojem, přestřelky jsou jako šachové partie, kde jeden špatný tah může znamenat konec. Ale já jsem RoboCop – nejsem zde, abych se schovával za rohem. Vcházím do místností plných zlodějů a korupce, cítím, jak se pod plátěným brněním zahřívají moje obvody. S každým přesným výstřelem z mé Auto-9, vidím, jak zločinci padají k zemi jako střelené figurky, a s každým dalším padá i kousek zdi, která odděluje mě a spravedlnost, kterou se snažím obnovit.

Jsem nejen stroj. V těch chvílích, kdy se dívám do očí svých spolubojovníků a nadřízených, cítím, jak stará lidská podstata Alexe Murphyho prosakuje skrz ocel a dráty. Tato neprůstřelná hra nekončí, když vypnete konzoli PS5 nebo počítač – žije ve mně, připomíná mi, že někdy je třeba se zastavit a poslouchat, než se vrhnu do dalšího boje.

Ve hře RoboCop: Rogue City jsem nejen RoboCop. Jsem strážce spravedlnosti v digitálním Detroitu, jsem pevnou rukou zákona, která se někdy chvěje, když se potýká s morálními dilematy. A přesto, i s těmi chybami a nedostatky se jedná o moje bojiště, kde se každý den snažím dělat to správné, i když je to těžké a bolestivé.

Pavel z RH alias Alex

Nehledejte zde revoluci a ani příběh, který vás donutí nedýchat, jako například u hry Detroit: Become Human. RoboCop: Rogue City je ale hrou, která více překvapila. I přes veškeré nedostatky jako jsou bugy. trhance, grafické bugy a mohl bych tu chyb jmenovat mnoho, jelikož jich je tolik, že bychom je jentak nespočítali je nový Alex přírůstkem, který neudělal slavnému jménu RoboCop ostudu a překvapil snad skoro celý Svět! 8.1 z 10